To, že jsou Češi největšími pijany piva na světě, je notoricky známý fakt. Potvrzují to i poslední čísla z ročenky Pivní statistika EU pro rok 2018, kterou vydala organizace Brewers of Europe, jež sdružuje národní pivovarnické asociace včetně Českého svazu pivovarů a sladoven.

V roce 2017, za který existují poslední celoevropsky srovnatelná data, vypili Češi na hlavu – tedy včetně kojenců – 138 litrů pěnivého moku, tedy 276 půllitrů za rok. Jen pro srovnání, jedná se o 13 bas a 16 „lahváčů“ k tomu.

Ostatní evropské národy se ve spotřebě „na hrdlo“ dívají na Čechy z uctivého odstupu. Druzí Rakušané vypijí ročně 105 litrů a Němci 101. Ostatní „medailisty“ tak porážíme o více než třicítku litrů, tedy šedesátku velkých piv ročně.

Český svaz pivovarů a sladoven před nedávnem zveřejnil i nejnovější čísla za celý rok 2018. Co se z nich dá vyčíst? Že v konzumaci nepolevujeme. Čísla proti roku 2017 poskočila o další tři litry na průměrných 141 litrů na hlavu a rok.

Na počet obyvatel vedeme i ve  „výstavu“

V absolutním množství vyrobeného zlatavého moku, tedy po pivovarnicku ve „výstavu“, se tuzemské pivovary nemohou rovnat těm z mnohem větších zemí. V posledních letech se v celkové produkci Česko přetahuje o sedmé místo v Evropě spolu s Belgií.

Analytický projekt Evropa v datech ale propočítal podobný ukazatel jako v případě spotřeby – tedy i celkovou produkci na hlavu. Aneb kolik piva se v každé zemi vyrobí v přepočtu na jednoho obyvatele za rok.
A v tomto ohledu opět porážejí Češi ostatní Evropany. V roce 2017 vyprodukovaly zdejší pivovary 192 litrů na osobu a rok, nejvíce ze zemí starého kontinentu.

Prvenství jsme si s největší pravděpodobností udrželi i v loňském roce, jelikož produkce tuzemských pivovarů podle čísel svazu vzrostla na nový rekord ve výši 21,3 mi-lionu hektolitrů.

Pivovar do každého většího města

Za tímto úspěchem stojí nejen ty největší tuzemské pivovary, ale i nespočet středních a malých. Dle Brewers of Europe jich tu v roce 2017 působilo 450.

Když toto číslo Evropa v datech opět přepočítala k počtu obyvatel, vyšlo, že na jeden fungující pivovar připadá 23,5 tisíce Čechů.

V tomto měřítku již nejsme na úplné špici – více pivovarů k počtu obyvatel mají Švýcarsko a Lucembursko – nicméně i tak se stále držíme na celoevropských stupních vítězů.

A ani v příští ročence bychom se propadnout neměli. Za rok 2018 hlásí tuzemští pivovarníci a sladaři ještě vyšší čísla: konkrétně 6 velkých pivovarských společností, 29 samostatných pivovarů a 440 minipivovarů a restauračních pivovarů.

Ostatně právě ve zmíněných minipivovarech jsme na tom také velmi dobře – opět v přepočtu na hlavu na třetím místě v Evropě.

Pijeme spíš doma, čepované prohrává

Představitelé Českého svazu pivovarů a sladoven si růst produkce i vývozu tuzemského moku pochvalují. To, co trápí nejen zástupce pivovarů, ale především hospodské, je neustálý pokles podílu čepovaného piva. Místo toho, aby si lidé došli „na jedno“ do restaurace, radši si ho koupí na doma v supermarketu.

„Pokračující přesun konzumace z hospod do domácností je špatnou zprávou. To neprospívá naší pivní kultuře ani české ekonomice,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

V roce 2017, za kdy organizace Brewers of Europe zveřejnila poslední evropská srovnatelná data, se v Česku vypilo čepovaného piva jen 38 procent. Loni čísla podle svazu pivovarů dále poklesla na 36 procent.

Když už se Češi napijí, rádi si dávají silnější piva. Ležáky, tedy spodně kvašené moky se stupňovitostí 11° až 12°, v loňském roce vylepšily svou pozici na tuzemském trhu na 50 %, výčepní piva tvoří 45 %. Kategorii „ostatní“, kam se řadí nealka, pivní mixy a speciály, náleží 4,5 % spotřeby.

Problém piva spočívá v tom, že se k němu dostanou mladí

Experti, kteří pomáhají lidem se závislostí, ale nad podobnými statistikami nejásají.

„Údaje o spotřebě v České republice nejsou z pohledu veřejného zdraví příznivé. Na celkové spotřebě alkoholu se pivo podílí více než polovinou,“ říká Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.

„Pivo vůbec není bez rizika – naopak. Jedná se často o alkohol, se kterým se lidé setkávají v začátcích konzumace,“ dodává. Pivo je totiž velmi často konzumováno dětmi a mladistvými ještě před dosažením věku 18 let. A navíc je pro ně prakticky bezproblémově dostupné.

Adiktolog: Pití piva rozhodně není bez rizika. Naopak!

Problém s pivem je například ten, že se jedná alkohol, se kterými se mladí lidé setkávají v začátcích konzumace. „Je pro ně prakticky bezproblémově dostupné,“ říká Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.

Mohl byste z pohledu adiktologie okomentovat „drtivé“ prvenství Čechů ve spotřebě piva na hlavu?
Údaje o spotřebě v České republice nejsou z pohledu veřejného zdraví příznivé. Na celkové spotřebě alkoholu se pivo podílí více než polovinou.
Alkohol přitom způsobuje řadu problémů. Mezi nepřenosná onemocnění spojená s jeho škodlivým užíváním patří jaterní cirhóza, některé druhy rakoviny a nemoci srdce a oběhu. A také úmyslná či neúmyslná zranění, například způsobená pádem z výšky, násilím a sebevraždami či při dopravních nehodách. Při nadměrném užívání alkoholu v těhotenství je navíc dítě ohrožené vznikem fetálního alkoholového syndromu a komplikacemi v podobě případného předčasného porodu.
Česká republika také zaujímá přední příčky v počtu případů rakoviny tlustého střeva u mužů. Toto onemocnění je ovlivněno i konzumací piva a tvrdého alkoholu. Častým zvykem je nemírná kombinace tučného masa, uzenin či smažených jídel a pití piva – což riziko nádorových onemocnění ještě zvyšuje.
Nadměrné užívání alkoholu a závislost na něm mohou často zásadním způsobem ohrožovat náš každodenní život. Negativně se může promítat do pracovního výkonu v zaměstnání, způsobit problémy v mezilidských vztazích a intimním životě s partnerem.

Je pivo méně nebezpečné z pohledu vzniku závislosti ve srovnání třeba s tvrdým alkoholem?
Toto je velmi komplikovaná otázka. Neexistuje na ní jednoduchá obecná odpověď. Posouzení vždy musí vycházet ze situace konkrétního člověka.
Pokud se jedná o rychlost účinků, tak lihoviny jsou na tom samozřejmě jinak než pivo a jsou také častěji s rizikovou konzumací spojovány.
Pivo ale vůbec není bez rizika – naopak. Jedná se často o alkohol, se kterými se lidé setkávají v začátcích konzumace. Je velmi často konzumováno dětmi a mladistvými ještě před dosažením věku 18 let. Navíc je pro ně prakticky bezproblémově dostupné.

Existuje něco jako „zdravé“ či „bezrizikové“ množství vypitého piva?
Užívání alkoholu, které by bylo bez rizika podle posledních výzkumů neexistuje.
To však neznamená, že všechny způsoby užívání jsou stejně rizikové. Za užívání s menším rizikem se považuje konzumace pouze jednoho nápoje denně, nikdy by se neměly vypít více než čtyři nápoje najednou a zcela abstinovat by se mělo alespoň jedenkrát týdně.
Dále se doporučuje alkoholické nápoje nemíchat, nepít s cílem zbavit se negativní emocí, nepít o samotě.

Bylo by dobré, aby spotřeba piva v ČR klesala?
Z pohledu veřejného zdraví určitě. Existuje mnoho důvodů, proč pití alkoholu omezit nebo s ním skončit úplně. Na pozoru bychom se měli mít zejména v případě, pokud nám pití způsobuje závažné zdravotní problémy nebo jiným způsobem negativně zasahuje do života.
Omezení alkoholu či úplné abstinování přináší nesporné výhody: zlepšení tělesného i duševního zdraví, zlepšení mezilidských vztahů v rodině i mimo ni, zlepšení finanční situace, zdravější životní styl nebo zlepšení pracovní situace.

Co by měl pro snížení spotřeby alkoholu učinit stát?
Nástroje jsou všeobecně známé, otázkou je, do jaké míry se uplatňují či budou do budoucna uplatňovat. Jde o cenu, dostupnost a společenskou přijatelnost. Toto jsou zásadní nástroje, které má stát k dispozici. (alx)