Původně to měl být jen neškodný aprílový žertík: na webu jedné z internetových lékáren se objevila originální nabídka speciálních pyžamových oblečků.

„Majitel lékárny v ní uvedl, že jsou pyžama napuštěná spalničkovým virem,“ vypráví náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Jenomže lékárník s překvapením zjistil, že je o novinku obrovský zájem: během jednoho jediného dne vložilo pyžamo do košíku asi čtyřicet lidí.

„S hrůzou jsme tedy zjistili, že takzvané pyžama-párty, na kterých maminky zdravých a neočkovaných dětí údajně nechávají své ratolesti záměrně nakazit spalničkami od jiných nemocných kamarádů, nejsou žádným výmyslem. Skutečně se to děje,“ pokračuje Prymula.

Stovky případů

Výsledek: české regiony už pátým rokem zažívají epidemii této choroby. Zatímco ještě před deseti lety lékaři zaznamenávali nanejvýš deset až patnáct případů ročně, loni už se podle údajů Státního zdravotního ústavu nakazilo 207 lidí.

A letošní počty nemocných se jen do konce srpna vyšplhaly na 584 případů. Třeba v březnu onemocnělo 206 lidí – tedy téměř stejný počet jako za celý loňský rok.

Nepříznivá čísla pak nenechala chladnou ani Světovou zdravotnickou organizaci. Ta minulý čtvrtek ohlásila, že Česku po letech odebírá status země bez spalniček. „Už nemá šíření viru pod kontrolou,“ vysvětlila Kate O’Brienová z WHO, podle které by neměla míra nakažených stoupnout nad dva pacienty na milion obyvatel.

Jeden z tisíce umírá

Vedení resortu zdravotnictví už proto přemýšlí, co s tím. Chystá osvětové kampaně, zvažuje také změny v očkovacím kalendáři.

„V první řadě musíme přesvědčit rodiče, že očkování není přežitek. Měli bychom jim zřejmě připomenout statistiku, podle které jeden z tisíce nakažených umírá. To znamená, že pokud bychom tady přestali úplně očkovat, ohrozili bychom při současné míře porodnosti asi deset dětí ročně. Nevím, jestli je takový počet dětských úmrtí, kterému se dá navíc snadno zabránit obyčejným očkováním, akceptovatelný,“ reaguje na rozhodnutí mezinárodní organizace Prymula, který je také hlavním českým vakcinologem.

Lékaři by podle něj měli navíc vysvětlovat, že vakcíny nejsou jed. Očkovací látky podle něj zanechají nějaké trvalejší následky jen na minimu pacientů.

„Jde o jednotky lidí ročně, a to při sečtení všech nežádoucích reakcí na všechny vakcíny, nikoliv jen na ty spalničkové,“ tvrdí.

Jiný systém očkování

Ministerstvo ale mění i termíny očkování – mezi jednotlivými vpichy má být delší pauza.

„Zatímco doposud jsme vakcínu aplikovali v patnácti měsících věku a pak po šesti dalších měsících, nyní budeme druhou dávku dětem vpichovat v šesti letech. Tím protáhneme dobu její účinnosti,“ pokračuje s výčtem změn náměstek.

Lékaři totiž při současné epidemii zjistili, že spalničky zachvátily i část dospělé populace, která v dětství očkovaná byla. „Při bližším zkoumání jsme odhalili, že se to týká asi třetiny lidí ve věku pětatřicet let a výš. U těchto lidí protilátky po letech vyvanuly,“ popisuje Prymula.

Dospělí mají problém

Přeočkování u dospělých už přitom nefunguje. Po půl roce jsou lidé znovu nechráněni. „Proto je důležité znovu vybudovat kolektivní imunitu, díky které nebude vir v populaci cirkulovat. Jen tak můžeme ochránit všechny tyto potenciální pacienty, u nichž už vakcína nezabírá, nebo všechny děti, které z jakéhokoliv zdravotního důvodu zkrátka očkovány být nemohou,“ připomíná epidemiolog Prymula.

Proočkovanost dětské populace by se právě proto měla pohybovat nejméně kolem 97 procent. Nyní ale klesá pod 90 procent, a to hlavně ve větších městech.

Ministerstvo současně sepsalo návrh zákona, podle kterého budou moci všechny rodiny postižené závažnými nežádoucími reakcemi z očkování žádat stát o odškodné. Návrh zákona mají nyní na stole poslanci sněmovního zdravotního výboru.