Ukažte mi jediný kousek zeleniny, který se dá s chutí přikusovat k pivu. Kromě cibule v utopencích žádný takový nenajdete. Přesně tak vysvětluje českou nechuť ke všem druhům zeleniny známý pražský lékař Jan Jelínek.

Češi podle něj nedovedou žít bez piva a tomu přizpůsobili také svůj jídelníček: talíře si plní jídly chudými na vlákninu, ale zato bohatými na tuk a sůl. „Přitom nevhodné a nepravidelné stravování, přemíra soli a každodenní stres jsou hlavními důvody, proč si tolik Čechů nakonec užene problémy se žlučníkem,“ říká Jan Jelínek.

Díky pokrokům se méně řeže

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se takových lidí najdou každý rok desítky tisíc – třeba jen v roce 2017 přijaly nemocnice 33 tisíc pacientů se žlučovými kameny. Operaci kvůli tomu podstoupily zhruba dvě třetiny z nich.

Většinou šlo o padesátníky a šedesátníky, kteří si v nemocnici poleželi v průměru pět až sedm dní. „Dřív jsme řešili i mnohem mladší pacienty, ale medicína rychle postupuje, takže dnes se lidé dokážou operaci dlouho vyhýbat,“ doplnil k tomu primář interního oddělení Nemocnice Na Bulovce Jiří Koskuba. Zhruba procento lidí své nemoci nakonec podlehlo.

Padesátníci na lůžku

Věk lidí ale stoupá i v případě dalších hospitalizací, kterých byly v Česku jen v roce 2017 přes dva miliony. Podle posledních statistik má průměrný nemocniční pacient asi 50,3 roku a na lůžku si většinou poleží okolo šesti dní.

Platí přitom, že čím vzdálenější datum narození pacient v občance má, tím delší čas na zotavení potřebuje: zatímco průměrná ošetřovací doba u čtyřicátníků činí jen necelých pět dní, u lidí nad osmdesát let už narůstá na více než jedenáct dní.

57 tisíc lidí už se domů nevrátí

Z dat také vyplývá, že operaci si vyžádá zhruba každá třetí hospitalizace. Lékaři tedy musejí použít skalpel u téměř dvou tisíc pacientů denně. Téměř pětina zákroků je přitom neodkladná.

Skoro 57 tisíc lidí už se ale z nemocnice domů nikdy nevrátí. Své chorobě tedy podlehnou skoro tři procenta všech pacientů českých a moravských nemocnic.

Kde se jak léčí

Deník se v minulých týdnech pokusil zmapovat také to, jak se péče o pacienty liší v jednotlivých nemocnicích. Použil k tomu data, která sesbírala a zanalyzovala Kancelář zdravotního pojištění. Šlo o údaje, které zdravotním pojišťovnám poskytly samotné špitály.

Co z dat vyplynulo? Rozdíly v péči jsou obrovské. Například u laparoskopických operací žlučníku se ukázalo, že zatímco některé špitály vykazují pojišťovnám jen asi procento komplikací, v dalších se s problémem setká dokonce každý třetí pacient.

Většinou jde o menší zařízení, kde si nechal žlučník odoperovat jen omezený počet lidí. Lišil se i počet dnů na lůžku.

Nemocnice švindlují

To je ale podle oslovených odborníků alarmující. Nemocnice by totiž podle nich měly mít výsledky přibližně stejné.

Špatná čísla mohou podle expertů ukazovat na jeden ze dvou možných nešvarů: buď špitály neléčí kvalitně, nebo švindlují.

„Vysoké procento komplikací nemusí vypovídat vůbec nic o tom, jak daná nemocnice léčí, ale spíš že špitál jednoduše vykazuje pojišťovně komplikace, které pacienti ve skutečnosti nikdy neměli. Nemocnice to dělá proto, aby si přišla na mnohem větší peníze,“ upozornil expert na zdravotnictví a poradce několika exministrů tohoto resortu Pavel Vepřek.

Napoví počet zákroků

Ve statistice se ale podle něj mohlo promítnout i to, že někteří pacienti do nemocnice nastupovali nejenom se žlučníkovými kameny, ale i dalšími chorobami. Například pokud mají kromě žlučníkových kamenů ještě cukrovku, můžou se jim rány po operaci hůř hojit.

Pacienty by ale měl podle ředitele Kanceláře zdravotního pojištění Ladislava Švece zajímat hlavně počet lidí, kteří ve špitále daný zákrok podstoupili. „Čím častěji totiž lékaři určitý zákrok provádějí, tím lépe ho zvládají. Nemocnice tedy bude dobře připravená,“ vysvětlil.

Ministerstvo zdravotnictví se do budoucna chystá právě taková data lidem zpřístupnit. Volají totiž po nich pacientské organizace. Vedení resortu už kvůli tomu mění i legislativu.

„Zveřejňování indikátorů kvality péče řeší zákon o elektronizaci zdravotnictví. Věcný záměr tohoto zákona nyní čeká na projednání Legislativní radou vlády,“ potvrdila Deníku mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.