Nejvíc jelenů, laní a kolouchů za posledních 16 let zastřelili během minulé lovecké sezony tuzemští myslivci. Rekordní čísla hlásí i v případě mufloní a daňčí zvěře.

Naopak výrazně polevili v zabíjení divokých prasat. Těch podle dat Českého statistického úřadu odstřelili v období od dubna 2018 do konce března 2019 necelých 138 tisíc kusů, tedy o 40 procent méně než o rok dříve.

V současnosti se pořádá řada honů po celé republice. Kolik zvířat během nich přijde o život rukou myslivců, lze odvodit ze statistik za předcházející lovecké sezony: bude se jednat o skoro půl milionu bažantů, čtvrt milionu kachen, kolem stovky tisíc srnců, srnek a srnčat či třicet tisíc zajíců.

„Vlci nás nenahradí"

Zejména mezi obyvateli měst proto nemají myslivci dobré jméno.

„V dnešní době je bohužel stále složitější části společnosti podstatu myslivosti vysvětlit,“ říká Vlastimil Waic, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Ta dle něj spočívá především v „praktické ekologii“.

„V Česku žijeme v kulturní, člověkem vytvořené či pozměněné krajině, v níž člověk narušil přirozené procesy, které musí nahradit. Myslivci musejí stavy zvěře regulovat, péče se bez lovu neobejde. A myslivci jsou v tomto nenahraditelní. Ani dnes tolik populárních vlků nikdy nemůže být v Česku dost na to, aby tuto roli zastali,“ dodává Waic.

Divočáci mají pré

Naopak v řadě krajů vadí lidem – a nejen zemědělcům – přemnožení divočáci. V jejich odstřelu přitom myslivci loni výrazně polevili – alespoň ve srovnání s rokem 2017.

To může být zčásti způsobené tím, že předloni si je brali častěji na mušku také proto, že se na Zlínsku vyskytl africký mor prasat. Aby se nebezpečná nákaza nešířila dál po republice, bylo nutné divočáky v okolí místa výskytu eliminovat.

Úřady proto lovcům v zamořené oblasti vyplácely za každý ulovený kus 3000 korun, dalších 3200 korun jako kompenzaci získalo myslivecké sdružení. Nyní se již tyto prostředky nevyplácejí.

Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty nabízí ještě jeden důvod: „Vloni byla výjimečná úroda semen dubu a buku, prasata měla dostatek potravy v lesích a nebyla motivována vycházet k vnadištím, kde je větší pravděpodobnost je ulovit.“