Cyklisté letos jezdí značně neopatrně. Od ledna do půlky prázdnin v celkovém součtu zavinili 1577 nehod. To je sice o 120 méně než ve stejném období loni, jenže při nich zemřelo už 19 lidí. Tedy o 12 více než během loňských prvních sedmi měsíců roku.

Když se navíc připočítají i nehody zaviněné ostatními řidiči, od ledna do července zahynulo na tuzemských silnicích a cestách 23 lidí jedoucích na kole.

Deník se proto rozhodl dopodrobna zanalyzovat letošní nehody způsobené cyklisty. Co z policejních statistik karambolů vyplývá?

Nebezpečná města

Kde se bourá? Ve třech čtvrtinách případů způsobili cyklisté nehody ve městech a vesnicích. Ostatně na takzvané „místní komunikace“ také připadá nejvíc letošních mrtvých (5) i těžce (65) a lehce zraněných (626).

Nejčastěji se lidé na kolech vybourají tak, že zkrátka spadnou (policisté letos evidují 766 havárií). Nicméně ve 489 případech se nevyhnuli jedoucímu a v 98 zaparkovanému autu. Ale také hned 48krát „sejmuli“ chodce.

Nejrizikovějším dnem z týdne je pak – celkem logicky – sobota, kdy se po cestách pohybuje i nejvíc cykloturistů. Co se týče měsíců, prozatím nejvíc nehod zavinili jezdci na kolech v červnu.

Na kole pod obraz

Velmi závažný je fakt, že lidé nasedají na kola často opilí či zfetovaní. Konkrétně při více než čtvrtině nehod, které letos vyšetřovali policisté, byli viníci-cyklisté pod vlivem alkoholu či drog.

A pětina cyklistů, kteří se „vysekali“, měla v krvi dokonce víc než 1,5 promile. To odpovídá zhruba pěti vypitým ležákům nebo litru vína. Na kolo pak nasedli ve stavu střední či těžké opilosti, kdy nedokázali koordinovat zpomalené pohyby, měli sníženou pozornost apod.

Smutná vizitka je to především pro cyklisty bourající v Jihomoravském a Olomouckém kraji – z nich bylo ve stavu střední či těžké opilosti výrazně nadprůměrných 27 procent.

„Cyklisté mají dlouhodobě na svědomí nejvíc nehod zaviněných pod vlivem,“ komentuje čísla dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0. „Je to na pováženou, když vezmete v úvahu, že jsou nejohroženější ze všech skupin účastníků provozu.“ Lidé jedoucí na kolech totiž musejí udržovat rovnováhu, mají nejdelší brzdnou dráhu. Navíc nejsou nijak chráněni, takže když spadnou, pocítí to plně jejich tělo.